Jedním z nových modelů, který letos infiltroval žebříčky popularity v Audigu, je uzavřený kousek Mr.Speakers AEON Flow Closed, ceněná dravá ryba mezi internetovými audiofily celého světa. Jasně, konstrukčně a tudíž i akusticky některé cesty uzavírá, ale pokud mluvíme o high-end sluchátkovém zvuku, otevírá před námi naopak zcela nové sféry.
Na čem se testovalo: Burson Audio Conductor, ATH-W1000Z, Senn HD800, Shure SRH1540, Astell&Kern AK70
Design a konstrukce
Že by mě tedy design sluchátek AEON Flow zrovna ohromoval, to opravdu ne. Přitom je nádherně jednoduchý, karbonový a… prostě karbonový, to by mělo ve většině případů stačit. Most sluchátek navíc tvoří dva sexy tenounké ocelové proutky a jednoduchá opora z pravé kůže na posuvném jezdci, tedy nejhezčí a nejšikovnější řešení mostu na světě! A přesto, výsledek není ideální. Může za to podivná oválná obroučka mušlí, která působí nudně a zastarale už dnes, natož zítra. Jenže to je problém, protože tohle jsou v podstatě sluchátka zítřka.
Oči ale dokážu přivřít a potom zbývá jen a jen smetana. Nádherně jednoduché prvky z kovu, zmiňovaný most, za který by výrobce zasloužil líbat ruce, a též prostorné náušníky, vedle nichž jsou domácí papuče komfortní asi jako známá španělská bota. Prostě blaho, kam se podívám. Nikde ani náznak pazvuků z kroutících se prvků konstrukce, nikde žádný laciný plast (když už plast, tak luxusně metalický) a navrch ještě solidní 4pinové zdířky pro připojení kabelu.
Jestliže mě doteď sluchátka nutila ponejvíce sedět na zadku a zírat, u kabelu musím poprvé vstát. Hraje dobře, rozhodně není zanedbaný ani neadekvátní, ale působí jako kabel od vysavače mojí babičky. Kroutí se, jak se mu zlíbí a jeho textilní izolace je vtipně předimenzovaná, takže by v pohodě ukryla i dvojnásobný počet žil. Přijde mi, že je izolace prostě o číslo větší, než by bylo potřeba, čímž nápadně připomíná jinak solidní kabely Grado.
Komfort a praktičnost
Tak už si je konečně hoďme na uši. Nosit AEON Closed je totiž lahoda největší. Náušníky nadýchané, i na totálně šišaté hlavě vždy v dokonalém úhlu přiléhající a přitom prostorné. Jejich přítlak navíc nastavoval člověk citlivý a ne jako u některých rádoby komfortních konkurentů člověk sotva vzpřímený. Sluchátka prostě vezmu do ruky, hodím na uši a víc neřeším. Žádné zvykání, žádné roztahování přes noc na krabici od banánů nebo nahřívání náušníků, než příjemně dosednou. Tohle je premiant třídy, Ende.
AEON je ale i praktický, protože je uzavřený a především neuvěřitelně lehký. A tím myslíme na poměry jakýchkoli domácích full-size sluchátek. Ve srovnání s jinými magnetoplanáry je to pro konkurenty často dokonce na ručník. Osobně bych řekl, že jsou to zatím nejlépe nositelná a konstrukčně nejlépe zvládnutá magnetoplanární sluchátka na trhu. Pravda, přenosným přehrávačům dává jejich plné vybuzení hodně zabrat a mnohem lepší je párování se stolním zesilovačem (více se hodí nějaký jemnější, s teplejším zvukem - lampy?), ale pokud občas chcete vzít sluchátka na výlet do kanceláře nebo na chatu, rozhodně nebudete dřít s bateriovými zdroji bídu. Jen si místo pětipatrového dortu dáte malý lahodný cheesecake.
Zvukové představení
Sluchátka AEON Closed od první chvíle obracejí pravidla high-end zvuku naruby. Uzavřená domácí sluchátka by takhle hrát prostě neměla. Vzdušnost, 3D prostor i separace nástrojů popírají v jejich podání zákony akustiky, nebo prostě využívají černou magii. Dokonce i bas má přesně ten charakter, který byste čekali od otevřeného full-size modelu, tedy parádní hloubku, ale zároveň redukovanou údernost a celkově zdrženlivější servírování ve prospěch středů a výšek. Nemluvě o tom, že jsem buď přeslechl zabarvení středů typické pro uzavřenou konstrukci, nebo tu skutečně žádné není. Chlapci z Mr.Speakers si s námi evidentně hrají.
Charakter zvuku AEON Flow Closed je rozhodně spíše analytický a technicky precizně zvládnutý než muzikální a uvolněný. Všemu vládne excelentní rozlišení a cit pro přesné zobrazení i toho nejmenšího detailu. Přitom nemůžu říct, že by mě sluchátka svojí hyperaktivitou a přísností jakkoli vytáčela. Neříkám, že nemají sklony občas trochu ujet a zobrazit hrany ostré jako skalpel, ale s jejich dokonalou kontrolou a jistotou to prostě není takový průšvih, jaký by mohl být. Podobné pojetí zvuku asi nebude pro každého, ale pokud ujíždíte na přesnosti a nesnášíte rozechvělé membrány, jejichž ambice jsou větší než reálné možnosti, tohle bude váš svět, ze kterého budete vystupovat jedině pro vodu a trochu jídla.
AEON jsem nakonec postavil proti uzavřeným oblíbencům ATH-W1000Z. AEON jsou kromě většího prostoru lepší také v separaci nástrojů. O krok napřed je i v kontrole basů a lepším ohraničení zvuků na pomezí vyšších basů a středů, kde pracuje doslova s laserovou přesností. W1000Z jsou oproti tomu muzikálnější a jejich zvuk zní o něco více harmonicky. Navíc umí odpustit o trochu více chyb hůře nahraným deskám. Pokud vezmete opravdu kvalitně nahrané věci (jazz, klasika, akustika, prog rock), smetou AEON veškerou konkurenci během vteřiny. Podstrčte jim ale nějakou ušmudlanou produkci (tvrdý metal, hip-hop) a budete mít dojem, že se ve sluchátkách něco pokazilo.
Celkově mám dojem, že pro kategorii uzavřených sluchátek by mohl být model AEON něčím podobným, čím byly kdysi HD800 pro segment sluchátek otevřených. Ze všemi pro i proti. Pokud Vám zvuk HD800 sedí a potřebujete se více izolovat, berte AEON všemi deseti. Pokud ale hledáte spíše muzikálnější, měkčí a uvolněnější projev, který spíše rozmazluje, zkuste raději ATH-W1000Z, Shure SRH1540 nebo nejlépe něco od Audeze.
Jak zní v podání tohoto modelu naše oblíbené desky:
Lorde - Pure heroin (FLAC 96/24)
Po všem, co jsem o zvuku sluchátek právě napsal, bych čekal všechno, jen ne tak příjemný poslech Lorde, jejíž zvuk potřebuje bas a zároveň nesnáší protěžování výšek. Ale možná že právě skvělá kontrola basů, se kterou AEON pracuje, zajistila tak dobrý výsledek.
Star Wars - The Force Awakens (FLAC 192/24)
Ohromující velikost prostoru, ve kterém orchestr hraje. Vynikající separace nástrojů a kontrola i těch nejnáročnějších pasáží. Bas jde hezky z hloubky. Snad jen ty trumpety působí někdy lehce ostřeji.
R.E.M. - Out Of Time (FLAC 192/24)
Tady není moc o čem. Technicky precizní, detailní a bezchybné ve všech polohách. Možná trochu méně emocí, ale jako analytičtější poslech dokonalé.
Macy Gray - Stripped (FLAC 192/24 binaural)
Dojem z prostoru mi skoro až nutí úsměv do tváře. Je to jako kouzlo. S dobrým zesilovačem se navíc i krásně zpevnil a zhutnil bas, který byl bez nich trochu mělký. Obecně se u kvalitních desek projevuje, jak hodně umí zesilovač sluchátka zklidnit.
System of a Down - Toxicity (FLAC 96/24 vinyl rip)
S metalem to bude složitější. Aeon totiž obecně nemají rády desky se špinavější produkcí. Jsou nahrávky, jejichž hutný těžký zvuk jde sluchátkům krásně na ruku (Gojira - Magma), ale tady to není úplně ono. Vysoké rozlišení podobným nahrávkám prostě nesvědčí.
