S pojmem “ekvalizér” se už někdy setkali asi všichni. Ne každý už ale ví, že se v drtivé většině případů jedná o ekvalizér “grafický” – tedy ten, kdy máme k dispozici 3 až hromadu šoupátek, kterými posilujeme nebo naopak tlumíme odezvu v předem definovaných frekvencích. Existuje však ještě jiný typ ekvalizéru. Říká se mu “parametrický” a měl by být něčím jako řešením pro pokročilé. Čím se ale oba typy liší?
Basy - středy - výšky
Běžný grafický ekvalizér, jak už jsme zmínili, pracuje s předem definovanými frekvencemi, jejichž počet se liší dle provedení zařízení. Asi nejznámější je ekvalizér třípásmový, u něhož můžeme podle chuti “zvednout basy”, ideálně trochu “potlačit středy” a přiměřeně “vytáhnout výšky”. Nebo jste to na vašich prvních kazeťácích / walkmanech / zesilovačích dělali jinak? V každém případě platí, že se nikdy nemění úroveň (amplituda) pouze u dané konkrétní frekvence. Výsledek se spíše podobá trampolíně, na kterou si stoupne postava a prohne ji (v případě tlumení). Stejně jako se prohnutí trampolíny netýká pouze místa, kde postava stojí, ani změna frekvence neovlivní pouze jedinou frekvenci, ale "vezme s sebou" také frekvence okolní. Čím bližší frekvence, tím více je ovlivněná.
Q - aneb jeden parametr navíc
Parametrické ekvalizéry jsou tady od toho, aby nám pomohly řídit právě onu míru ovlivnění okolních frekvencí. Celé frekvenční pásmo je opět rozděleno do několika pásem (buď předem daných, nebo nastavitelných, jako je tomu v případě aplikace ROON), přičemž každou z pevně daných / nastavených frekvencí můžeme posilovat nebo tlumit. Do hry však nově vstupuje také magické písmeno Q - tzv. činitel jakosti nebo strmosti. Jeho pomocí můžeme určit, jak široké nebo úzké bude ovlivněné pásmo vzhledem ke středové (primární) ovlivňované frekvenci.
Zábava nejen pro profíky
K čemu se může parametrický ekvalizér hodit? Nejčastější je samozřejmě profesionální použití, umožňující mnohem přesnější doladění frekvenční odezvy. Dobrým příkladem může být třeba zvuk bicích, který se skládá ze dvou částí. Základního tónu (třeba 80 Hz u kopáku) a zvuku samotného nárazu do blány, který vnímáme jako tzv. kick (frekvence klidně 3 kHz). Pokud chceme zvýraznit právě a pouze tento efekt rychlého kopnutí, zvolíme danou frekvenci s vysokým Q (strmý tvar), abychom hýbali pokud možno jen s danou frekvencí bez ovlivnění zbytku pásma.
A k čemu může být parametrický QE dobrý u vás doma? Můžeme vzít třeba známý příklad nepříjemné frekvenční špičky u modelu Sennheiser HD800. Připojte sluchátka k přehrávači Astell&Kern AK380, který využívá 20pásmový parametrický EQ a můžete si s odezvou sluchátek pohrát podle návodu zde: https://www.reddit.com/r/headphones/comments/7nr503/eq_for_hd_800_peak/
Výsledné nastavení ekvalizéru v grafickém provedení potom vypadá zhruba takto: https://imgur.com/Jk0Kxxl
Parametrický EQ u přehrávačů Astell&Kern
Následující obrázky ukazují, jak vypadá nastavení parametrického EQ na přehrávačích Astell&Kern. Nejprve klasické nastavení úrovně pro danou frekvenci (+/- dB) a následně i parametrické nastavení (zisk +/- 5 dB a hodnota Q 0.1 - 4.0):
Parametrický EQ a audiofilský software ROON
A takto vypadá nastavení parametrického ekvalizéru v aktuální verzi programu ROON, kde je součástí komplexního nastavení DSP. V jeho případě je možné zvolit nastavované frekvence dokonce ručně:
A teď už konec výuky, je čas si jít hrát...
