Dnes si představíme vlajkovou loď přehrávačů iBasso, model DX300. Možná výstižnější pojmenování než loď, by ale bylo těžký křižník. A to jak rozměry, váhou tak i výzbrojí. Nic z toho ale přehrávači automaticky vítězství nad konkurencí nezaručuje. To může zaručit jedině bezchybný zvukový projev…
Design a konstrukce
Při pohledu na přístroj vás napadne slovo cihla. A to jak rozměry, tak hmotností. Nutno ale dodat, že je to krásná cihla. Mírně zkosené hrany, dokonale nenápadná tlačítka na boku a dominantní babiččin zlatý "knoflík" pro nastavení hlasitost a zapnutí přístroje i displeje. K jeho svéráznému designu bych asi uměl říct sví, ale neudělám to. Posuďte sami na fotkách. Čelní stranu přehrávače tvoří masivní 6,5“ IPS displej s nádherným detailním obrazem, doplněný navíc svítící linkou v horní části, jež mění barvu dle přehrávané vzorkovací frekvence. Vlevo najdete slot pro microSD kartu. Vše je krásně zpracováno, slícováno a snad s výjimkou onoho knoflíku nemám nejmenších pochyb o prémiovém směrování přehrávače.
Trochu netypicky v horní části je umístěný USB-C port pro nabíjení a komunikaci s počítačem. Hned vedle něj nacházím konektor digitálního koaxiálního výstupu. Toto řešení si asi vynutil koncept výměnných zesilovačů, který je celkem logicky umístěný v dolní části. Na stejném místě proto najdeme i všechny tři sluchátkové výstupy. Někomu takové směrování kabelů vyhovuje, jiný trochu bručí. DAP je standardně dodáván s modulem AMP11 mk2, který disponuje 3,5mm klasickým výstupem a dvojicí symetrických výstupů 2,5 a 4,4 mm.
Výbava a výdrž
Uvnitř kovového těla tepe čtveřice převodníku CS43198. Na každý kanál dva, poměrně unikátní řešení. Celý systém jede na Androidu 9 a je díky osmijádru Snapdragon 660 velice svižný ve všech situací a to včetně streamování přes WiFi. Konektivita je ostatně prvotřídní: WiFi 2,4/5GHz, BT 5.0, USB-C, linkový a digitální koaxiální výstup. Vnitřní paměť 128 GB nabízí dostatek prostoru i pro dlouhé služební cesty s kapsou plnou HiRes nahrávek. Samozřejmostí je podpora formátů FLAC, MQA, DSD a dalších.
V poměrně velké krabici se nachází vlastní přehrávač, příručka rychlého spuštění, ochranný obal, ochranné sklo na displej, dále zde najdeme nabíjecí USB-C kabel, zahořovací kabel(!) a digitální koaxiální kabel.
Výdrž u přehrávačů je poměrně zrádné téma a výsledné hodnoty je snadné ohýbat podle potřeby. DX300 je v tomto ohledu ještě zamotanější, protože obsahuje dvě samostatné baterie se samostatnými ukazateli vybíjení. Takže jsme prostě vzali Beyrdynamic DT990 PRO s 250 ohmy, nastavili zisk na Střední, volume na příjemnou poslechovou hlasitost (50 %) a nechali jsme DX300 hrát FLAC v 44.1 kHz z interní paměti. Výsledkem bylo přes 13 hodin poslechu. Překvapivé ale bylo, že se i při větší zátěži a opravdu vysoké hlasitosti vybíjela rychleji část digitální než analogová. U našeho testu dělal rozdíl na konci 0 % (D) vs. 11 % (A). Zároveň je nutné počítat s mnohem rychlejším vybíjením během streamování přes WiFi a stejně tak s větším odběrem při dekódování nahrávek v HiRes. Našich 13 hodin berte jako dosažitelnou hodnotu při šetrném offline poslechu bez častého zapínání displeje.
Funkce přehrávače a režimy použití
Přístroj běží na systému Android 9, který umožňuje instalaci prakticky jakékoliv aplikace přímo z obchodu Google Play, takže k dispozici je Tidal, Spotify i další streamovací služby a to včetně ukládání a poslech v offline režimu. Jedinou komplikací může být, že si musíte Google Play nejprve sami nainstalovat třeba přes OpenAPK, který už v přehrávači je.
Samozřejmě nechybí ani nativní Mango Player, umožňující přehrávat soubory z karty a vnitřní paměti přístroje až do PCM 384kHZ a DSD128.
DX300 nabízí také možnost volby tří stupňů zesílení, kdy ten nejvyšší poskytne výkon až 1,42 W do 32 Ohmů. Neříkám, že je z přehrávače najednou ideální volba pro poslech na Audeze LCD-X, ale třeba dynamické DT990 PRo s 250 ohmy rozhýbete v pohodě.
Při delším stisku kolečka hlasitosti se dostaneme do možnosti nabootovat do tzv. Mango OS. Jedná se vlastně o Mango Player, ovšem v tomto módu přístroj nejede na Androidu, nepodporuje žádné síťové funkce a umí hrát pouze z karty, či paměti přístroje. Veškeré procesy na pozadí systému jsou minimalizovány a nemůže tak vznikat rušení, či výpadky zvuku způsobené případným přetížením procesoru, wifi komunikací a podobně. Vlastně se z něj v tomto modu stává „hloupá“ empétrojka bez chytrých funkcí, se zaměřením na absolutní kvalitu zvuku.
Způsob napájení je poměrně neobvyklý a zaměřený jen a pouze na kvalitu zvuku. Obstarává ho dvojice akumulátorů, jeden zvlášť pro digitální a druhý zvlášť pro analogovou část. Akumulátory slibují výdrž 15 hodin a umožňují rychlonabíjení PD.
Ovládání a používání
Jak už jsem zmínil, přehrávač při pohybu v Menu i při obsluze streamovacích služeb nádherně šlape. Jeho odezva je konečně na úrovni výkonných telefonů a stejně je na tom i citlivost a jemnost dotykového displeje. V tomto směru tedy jednoznačná spokojenost. Oproti některým konkurentům musíme pochválit i hardwarová tlačítka včetně onoho zlatého knoflíku. Trojici tlačítek snadno nahmatám a rozliším i potmě, což se třeba nedá říct o konkurentovi FiiO M15.
Rozhodně chválíme i použití potenciometru pro ovládání hlasitosti (jednoznačně preferuji oproti tlačítkům u některých konkurentů). Jemné krokování je fajn a při držení mezi dvěma prsty působí příjemně i jeho chod. Snad jen při otáčení jedním prstem (po hraně kolečka) je cítit trochu drhnutí a člověk má pocit, že to celé konstrukci úplně nesvědčí. Z tohoto pohledu je výrazně vyčnívající knoflík asi jediným slabým místem jinak perfektní konstrukce.
Zvukové představení
Zvuk přehrávače je na špičkové úrovni. Bas je pevný, hladký a současně výborně konturovaný. Středy jsou bohaté, krásně prokreslené, výšky velice detailní, působí hladce, současně ovšem detailně a bez sklonu k sykání. Celkově zvuk působí dospělým a vyrovnaným dojmem, evokuje daleko větší stolní zařízení zaměřená na ty nejnáročnější posluchače. Ohromuje svojí mohutností, podáním prostoru, separací nástrojů a stoprocentní kontrolou celého zvukové pásma. Toto je umocněno při použití jednoho ze symetrických výstupů
Již v prvních okamžicích po spuštění člověk zapomíná na rozměry a váhu přístroje a dochází ke zjištění, že tady začíná audiofilní nebe. Málo co se svým zvukem vyrovná zvuku iBassa DX300 a mám obavy, že v této cenové kategorii vůbec nic.
Snad jediná výtka je k nepatrnému šumu na pozadí v případě připojení extrémně citlivých IEM např. z produkce Campfire. To je ovšem daní za monstrózní výkon stroje a lze to eliminovat použitím jiného zesilovacího modulu.
Verdikt
Zkrátka a dobře velký přehrávač s ještě větším zvukem, po kterém sáhne audiofil prahnoucí po nekompromisním zvuku a pro něhož není nic jiného podstatné.
