V poslední době jako by povyk kolem hybridních in-ear sluchátek jejich čistě “tlakové” rivaly lehce válcoval. Fascinace extrémní detailností totiž opadla a zákazníkům se začalo stýskat po plných a hlubokých basech. Je to skoro jako s vínem, kdy mánii vyhledávající sladké speciály začíná střídat chuť na sušší lahůdky. Výrobce této velikosti si však můžete dovolit pokrýt s klidem všechny vrtochy svých zákazníků. Po hybridních modelech F9, F9 PRO a FH5 tak z čista jasna přichází novinka FA7, osazená čistě čtveřicí měničů Balanced Armature.
Design a konstrukce
FiiO si na novém řešení skořepin – soudě podle jejich webových stránek – dosti zakládá. Lehce profesionálnímu ladění modelu totiž odpovídá i použití speciální zdravotně nezávadné nealergizující pryskyřice, ze které je tělo sluchátek vyrobeno pomocí 3D tisku. Papírově tedy rozhodně žádná fušeřina, ale vemte špunty konečně do ruky a uvidíte sami. Od špičky silikonových nástavců, přes precizně zpracované tělo, kvalitní konektory a krásný dvoulinkový kabel až po zahnutý celokovový Jack 3.5 mm jsou sluchátka jako reklama na excelentně odvedenou konstrukční práci i samotnou výrobu.
S klidným svědomím mohu potvrdit, že tak dobrý dojem na mě neudělal žádný model iBasso, Shure, Westone, ani Astell&Kern (JH Audio). Výrobci určitě hodně pomáhá i potenciál masověji prodávaného modelu (oproti třeba značce iBasso), ale i tak je výsledek obdivuhodný. Tady se prostě po stránce konstrukce i designu sešlo snad všechno dobře.
Platí to samozřejmě i o kabelu, který sice není symetrický ani jinak technicky čarovný, ale za to má odolně řešené MMCX konektory, nezapomíná na pružné můstky za uchem ani ochranné přechodky a dokonce končí i celokovovým prakticky zahnutým konektorem. Hrozně se mi líbí i řešení klasické “dvoulinky” v příjemně hladké izolaci. Netvoří totiž uzly, poslušně splývá a nemá paměťový efekt. Takto, pánové, vypadá dotažený kabel.
Komfort a praktičnost
Žádné nebe ale nevydrží bez mráčku věčně. A pokud nejste naivními nováčky, určitě už jste nějaké to ALE vyhlíželi. Tak tady je. Také FiiO zkouší vyrobit něco jako "univerzální custom odlitek". Podobně jako u modelu iBasso IT04 to znamená tak trochu loterii. Pokud nejste úplné citlivky a nemáte fakt malé uši, budete pravděpodobně v pohodě. Ostatní mohou mít trochu problémy. Tvarování FA7 mi přijde tak na půli cesty mezi univerzálním tvarem FiiO F9 a dosti specifickým hybridem IT04. Pokud už vás ale nenalákala samotná konstrukce a technická specifikace, povídání i zvuku by vás mělo přesvědčit, že tenhle model prostě za malý risk s ergonomií stojí…
Balení FA7 je nacpané nástavci všech možných tvarů, materiálů a dokonce i zvuků. Už poněkolikáté totiž můžete volit z nástavců neutrálních, lehounce basovějších nebo naopak středovějších. Nejdůležitější ale je, že si díky tomu najde dokonale padnoucí nástavec opravdu každý. To je ostatně důležitější než kdy jindy, protože bez opravdu silně těsnícího nástavce nebyl zvuk nic moc. Pro úplnou spokojenost holt musíte volit těsné nástavce a sluchátko o kousek víc nacpat do ucha. Kromě top akustiky tím získáte i silně nadprůměrnou izolaci od okolního hluku. V tomto jsou FA7 na špičce segmentu.
Pokud jde o nošení na cestách nebo i v kanceláři za stolem, fungují sluchátka vždy bezvadně. Kabel drží za uchem jako přilepený, splývá od uší dolů a je absolutně tichý. Praktičnosti napomáhá i snadné rozhýbání bez nutnosti používat zesilovače. S impedancí 23 ohmů a citlivostí 110 dB / mW to jde prostě samo. Výkon poznáte snad jen na lepším rozhýbání basového měniče. Spíše si však ohlídejte preciznost a čistotu zdroje než samotný výkon. Jakékoli rušení nebo šum na pozadí se rychle projeví.
Zvukové představení
Je jasné, že ne každý prahne po temnějších a často skoro podbízivě laděných hybridech. Hledáte-li více neutrální ladění pro případné profesionální využití, budete potřebovat trochu jiné náčiní. Podle popisků i použitých měničů třeba právě FiiO FA7. Jenže skutečnost je v jejich podání vykreslena v trochu jiných barvách. Méně chladných a méně na detaily orientovaných...
Za ty roky už člověk tak nějak ví, co zhruba od které konfigurace měničů čekat. O to víc mě ale první poslech FA7 překvapil jeho kompletním a skoro až “dynamicky” hutným basovým základem. Dedikovaný basový měnič se zvětšenou membránou se ve zvuku asi opravdu projevil. Okamžitě mám chuť dát sbohem všem hybridním konstrukcím. FA7 jsou basově téměř na stejném levelu a přitom jsou zároveň rychlejší a vzdušnější. Navíc, a to je další příjemné překvapení, nemají sluchátka vůbec tendenci kazit mi klidný večer ostrými výškami. Ty jsou naopak klidnější, zakulacené a pro někoho možná i s menší jiskrou. V případě FA7 je prostě vše naopak! Vlastně jsou od předpokládaného neutrálního středu posunuté spíše směrem k teplejším odstínům - míra je závislá hlavně na tom, jaké nástavce zvolíte a jak přesně budou sedět.
Přesto ale platí, že tam, kde hrají některé hybridy zbytečně do V a možná až příliš rozmazlují, zůstávají FA7 konzervativnější a paradoxně i méně unavující. Kupodivu mají solidní subbas a ve vyšších basech malinko nahlížejí do teritoria středů. Ani jedno jsem od nich nečekal. Naopak podle očekávání mají vynikající pásmo středů. Jejich podání je strukturované, přirozené a především rovnocenné ostatním složkám zvuku. V tom vidím asi největší sílu FA7. Jejich vyváženost bez obětování univerzální poslouchatelnosti je excelentní. Navíc už jsem zmínil i charakter nejvyšších frekvencí, které jsou ve velkém rozsahu lineární, umírněné a bez umělého kovového nádechu. Ono se to nezdá, ale ve výsledku je v dnešní době takový přístup ve vysokých frekvencích opravdu cenný a obdivuhodný. Moc chválím!
Šířka a hloubka scény? Tady umí konkurenti o malinko více (iBasso IT01s). Cena za toto vítězství u nich však bývá často vysoká (právě nepřirozený jas detailů). Takže ano, je tu trochu méně prostoru, třeba basové frekvence se pocitově drží blíže ose poslechu, ale já osobně to beru jako lepší variantu.
Jak zní v porovnání obou modelu vybrané žánrové veličiny:
Lorde - Pure Heroine (FLAC 96/24)
Nechybí mi nic, ani gram basů bych nepřidával. Snad poprvé u čistě BA konfigurace? Dost možná. Hlas Lorde není zalezlý za pecí, nahrávka má prostor, temné pozadí. Krása.
Star Wars - The Force Awakens (FLAC 192/24)
Fantastický výsledek! FA7 jsou samé překvapení - jako ti malí hobiti! Málo které in-eary zní tak uvěřitelně s detailně nahraným orchestrem. Obvykle totiž neodolají a vše moc leští a provzdušňují. Tady je vše, jak má být. Síla, energie, atmosféra. Pecka.
R.E.M. - Out Of Time (FLAC 192/24)
Tahle deska je zrádná a umí nachytat každé špunty s příliš jasnými detaily. FA7 ovšem zůstávají na bezpečném levelu a poslouchat tuhle desku mě s nimi baví. Je to nečekaná pohoda a přitom je pořád co sledovat, protože pozornosti FA7 neuniká nic. Zase super.
Macy Gray - Stripped (FLAC 192/24 binaural)
Na něčem už ty FA7 přeci musí vyhořet! Ale na Macy to asi nebude. Deska možná ztrácí něco ze své prostorové jedinečnosti a živosti, uznávám, ale dobrá kontrola basů a téměř dokonalé pásmo středů znamenají opět poslech pro radost i kritický poslech.
Black Sabbath - 13 (DSD, vinyl rip)
Schválně zkouším hned několik metalových desek a nakonec prostě dávám razítko “Schváleno”. Metal jim sluší snad stejně dobře jako Londýnský symfonický orchestr. Může za to hlavně bohatost středů s jasným názorem, ale musím smeknout také před úderností basů a uvěřitelnými činely. Hrozně dobře jim jde úder paličky do bubnu. Ten náraz má fakt tlak! Láska.
Verdikt
Zvukově je to jasné. Láska. Opravdu není těžké tenhle model za jeho ladění milovat. A velmi podobně jsou na tom sluchátka také z pohledu designu a konstrukce. Pokud vám tedy sednou do ucha a jejich ladění je podle vašeho gusta, máte na hodně let s in-eary vystaráno.
