Recenze techniky

Design a konstrukce

Na první pohled máme na stole obrovsky sympatický on-ear model. Vypadá moderně, svěže, jednoduše a přitom velmi odolně. Dokonce i malinko větší hloubku (tloušťku) jinak malých mušlí příjemně maskuje prohnutá část obepínající most sluchátek. Je tady prostě cítit, že jde o důležitý model pro celou značku a přes nižší cenu jí byl očividně věnován potřebný čas.

Pozitivní pocity ostatně pokračují i poté, co vezmeme sluchátka do ruky. V první řadě potěší muší váha sluchátek, ale hned potom vlastně i klasický hrubší plast, který svým matným povrchem vůbec nevypadá zle a přitom i hodně vydrží. Posuv mušlí je řešený super-jednoduše posunem po decentním plastovém mostu. Stejně tak jednoduše můžete mušle díky velké vůli v uložení naklánět do všech stran. To vše bez jakéhokoli vrzání nebo praskání.

Velmi chytré a sympatické je vedení kabelu z jednoho sluchátka do druhého skrze hlavový most. Kabel není nikde namáhaný, protože začíná volnou smyčkou v prostoru a dále je viditelně vedený uvnitř hrany mostu. HD 250BT jsou prostě ukázkovým příkladem sluchátek pro každodenní používání bez zádrhelů.

A ano, hodně jim to sluší nejen na hlavě, ale i kolem krku...

Komfort a praktičnost

On-ear modely sice nikdy nejsou dělané na ultra-dlouhé poslechy, ale i tady se dá hodně získat nebo ztratit. Modelu HD 250BT v první řadě pomáhá vynikající geometrie, díky níž dosedají náušníky na uši zcela rovnoměrně a tedy i příjemně. Samotný přítlak je za mě zvolený ideálně. Můžete sedět, běžet, ležet i padat na běžkách a sluchátka máte pořád s jistotou na uších. Přitom ale nemáte pocit, že byste pod nátlakem náušníků jakkoli trpěli. V otázce pohodlí tedy relativně vysoké známky v rámci kategorie.

Pokud jde o ovládání, dobrým znamením je vždy skutečnost, že nemusíme brát do ruky manuál. Ovládání třemi výraznými tlačítky je naprosto logické, pohodlné i spolehlivé. V pohodě ovládnete hudbu, telefonní hovory i hlasitost.

Malým nedostatkem může být pro někoho nemožnost poslouchat sluchátka v nouzi také po kabelu. Sennheiser je v tomto ale celkem striktní a jeho nová Bluetooth sluchátka jsou zkrátka bezdrátová. Tečka. Když byste ale přesto chtěli nějaký kabel připojit – pro radost nebo dobrý pocit – vždycky můžete použít ten nabíjecí s konektorem USB-C. Sice přes něj neprojde signál ani zvuk, ale sluchátka dobíjí spolehlivě.  😉

Tím se dostáváme k výdrži. Sluchátka jsme ale měli pro poctivé pokusy jen krátce. Můžeme ale potvrdit, že slibovaných 25 h nebude moc daleko od pravdy. A pokud se i tak malá sluchátka dostanou v pohodě přes 20 hodin, jsme naprosto spokojení...

Zvukové představení

Přenos signálu probíhá u HD 250BT přes Bluetooth 5.0 a k dispozici jsou i kodeky aptX i aptX Low Latency pro sledování filmů bez zpoždění zvuku. Technicky jsou tedy sluchátka připravená vzorně.

Nejvíc jsem se ale stejně těšil na to, až vám budu moci napsat víc o zvukovém charakteru této novinky. Hrozně mě totiž baví a jsem si celkem jistý, že na tom budete podobně. Stejně jako konstrukce sluchátek, ani jejich ladění zjevně nevzniklo jen tak náhodou (jak je to v poslední době běžné). I s ohledem na cenu a velikost sluchátek se nám Sennheiser nesnaží namluvit, že budou hrát jako nějaký super-high-end, ale namísto toho dělá vše možné pro to, aby z dané situace vytěžil maximum. Za vzor si bere pověstnou dynamiku, vyváženost a sílu originálních HD 25 a snaží se zopakovat něco podobného u levných BT sluchátek. Výsledek?

HD 250BT hrají jako váš oblíbený hudební klub.

Sennheiser postavil zase jednou zábavná i poměrně univerzální sluchátka s velkým srdcem. A to není v dnešní nabídce vůbec málo! Na první dobrou jsou sluchátka hlasitá, dravá a jejich zvuk má ohromnou šťávu. Přitom nebylo nutné ladit je nějak extrémně basově nebo lacině do V. Výsledný zvuk je hodně unikátní, neoposlouchaný a příjemně chytlavý. Někdy mám skoro až dojem, jako by Sennheiser otočil většinu nevýhod konceptu HD 250BT v jeho výhodu, nebo alespoň jasný poznávací znak.

Výšky jsou zpočátku umírněné, možná až lehce ospalé, hlavně v nižších frekvencích, ale v nejvyšších frekvencích se krásně zvednou a dají zvuku dostatek detailu i potřebnou jiskru v nejvyšším pásmu. Ve výsledku je to netradiční, ale líbivý způsob, jak dát prostor také středům a nestrhávat na detaily moc pozornosti. Navíc se to krásně hodí k detailním moderním produkcím (typicky R&B).

Středy jsou logicky mírně poznamenané malou uzavřenou konstrukcí, ale stejně jako v případě výšek z toho nakonec skvěle vybruslí. Člověk by totiž čekal jejich zakřiknutost a odsun do pozadí (všelék levných uzavřených sluchátek), ale HD 250BT se toho prostě nebojí. Jejich středy jsou tu s vámi v každém okamžiku, mají toho hodně co říci a navíc si skvěle rozumí s laděním basového pásma, na které přirozeně navazují bez nepřehledného chumlu na jejich přechodu. Tohle rozhodně není samozřejmost a i přes určitou divokost celkového průběhu je to osvěžující změna. Zvuk tím navíc získává ne úplně samozřejmou kompletnost.

Na konec jsem si v rámci gradace netypicky nechal basové frekvence, kterými obvykle začínám. Celý “spodek” HD 250BT je totiž ozdobou sluchátek a zároveň zdrojem obrovské radosti z jejich poslechu. Po krátkém rozehrání se bas příjemně uklidní a prezentuje se ani ne tak přehnaným objemem, jako spíše dokonale zacíleným posílením, absolutní rozhodností a nadšením udeřit. Vždycky mě potěší, když umí bas kopnout a vy ten kopanec i tak trochu cítíte. Tahle sluchátka si v tom úplně libují a přitom bych jim nikdy nedal nálepku typicky basového modelu. V jejich práci s nejnižšími frekvenci je totiž mnohem víc kontroly. Dalo by se říct, že mají svůj plán a vědí, co dělají.

Verdikt

Sennheiser HD 250BT hrají jako váš oblíbený hudební klub. Ten má taky své mouchy a nechodíte do něj v obleku ani kvůli HiFi zážitkům. Když se z něj ale vrátíte zpět a pustíte si stejnou hudbu doma, zní vám tak nějak “trapně” a jalově. Sluchátka HD 250BT vás do toho klubu ale kdykoli přenesou zpět.

Sennheiser zase jednou vymazlil model, který má na světě své výrazné místo. Nepostrádá svůj vlastní výrazný charakter ini nepopiratelnou kvalitu.

Autor: PetrM