Některé modely není možné ignorovat už jen pro jejich ohromnou popularitu na trhu. Jakkoli jsme tedy neměli rádi předchozí modely Major a Major II, třetí generace už zkrátka bez recenze zůstat nemůže. Tím spíše, že nám “trojka” slibuje i výrazný posun ve zvuku.
Design a konstrukce
Jedna věc se sluchátkům Marshall musí nechat. Dlouhodobě mají šmrnc a nová generace je na tom snad ještě lépe. Na černé kožence kombinované s ještě černějšími robustními plasty se sice nic nemění, ale decentní zaoblení mušlí a výrazné zmenšení kloubů sluchátkům jednoznačně prospělo. Zase jim z rodného listu zmizelo pár křížků…
Nadýchanější jsou na první pohled čtvercové náušníky s netradiční hrubou texturou po obvodu. Alespoň že vnitřní plocha je klasicky hladká, jinak bych měl dojem, že nosím na uších kožené rukavice z druhé světové. Lehkou změnou prošlo také obšití mostu, jehož švy jsou nově otočené klasicky dovnitř, a na dotek tak působí výrazně jemněji.
Velkým tématem modelu Major jsou tradičně klouby. Dříve byly větší a zčásti kovové, nově jsou menší, jednodušší, ale zároveň plastové. Že by z nich ale čišela křehkost nebo lacinost, to ani náhodou. Jejich chod je hladký, absolutně tichý a přitom jistý. Osa kloubu je navíc kovová. Podobně solidně působí také posuvné nastavení velikosti mostu. Klade příjemný odpor, hlídá si původní polohu i při skládání do batohu a navíc se dá i hodně přesně nastavit.
Ovládání
Marshall se svého univerzálního joysticku drží opravdu vytrvale A proč ne, jeho konstrukce má vlastně něco do sebe. Kromě toho, že svým pojetím hezky ladí s celkovým konceptem odolných a snadno použitelných sluchátek do náročných podmínek, je také překvapivě praktický a a jeho obsluha intuitivní. Chvilku si na něj možná budete zvykat, ale výsledkem bude skoro jistě spokojenost, na to bych si vsadil.
Stisknutím tlačítka sluchátka zapnete, pohybem nahoru / dolů měníte hlasitost a doleva / doprava přepínáte skladby. Vše napoprvé, bez přehmatů nebo náhodných aktivací, jako je tomu u modelů s dotykovým ovládáním.
Komfort a praktičnost
Pro mě osobně byl komfort vždy největší slabinou sluchátek Major hned po jejich zvuku. Platilo to snad s jedinou výjimkou: velký přítlak na uších byl celkem praktický při poslechu v pohybu. Pokud jste sluchátka používali hlavně cestou do školy nebo práce, asi jste je neměli na uších déle než 30 minut bez přerušení. Přesně v takové situaci jste jejich pevné sevření uší uprostřed ranního cestování s jistotou ocenili.
Nová generace má sice měkčí a nadýchanější on-ear náušníky, ale celkový přítlak je opět hodně vysoký. Z toho vyplývá, že i tentokrát si se sluchátky nejvíc užijete v divočině velkoměst, v pohybu, spěchu a bitvě o sedadlo. Právě to jsou situace stvořené pro Major III a tomu vlastně odpovídá i jejich konstrukce a bezdrátové provedení. Sluchátka se najednou ukazují jako praktická a odolná. Jen si s nimi nesmíte sednout na hodinu za stůl… v té chvíli totiž výhody rychle pominou.
Kromě zvuku už nám zbývá jen rozbor skládání a výdrže na jedno nabití. Což o to, klouby působí robustně a používají se úplně bez problémů, ale výsledný tvar sluchátek po složení mi už tolik povedený nepřijde. Obě mušle se sice vejdou hezky pod oblouk mostu, ale na druhé straně zůstanou trčet dvě kovové vidlice, které celkem překáží.
Vše se ale snaží napravit solidní výdrž na jedno nabití. Testoval jsem poslech s vyšší hlasitostí a ani po celých 33 hodinách nebyl srandě konec! Takže se slíbenými třiceti hodinami můžete počítat s absolutní jistotou.
Zvukové představení
O posunu v projevu sluchátek Marshall nám hodně napověděl už model MID. Jeho zvuk tehdy konečně držel tempo s velkým jménem Marshall i ohromnou popularitou této značky na českém trhu. A jestliže jsme model Major II smetli se stolu hodnocením zvuku 2 z 5, musíme novince Major III BT přiznat vcelku výrazné zlepšení – byť na na vítězná gesta je stále ještě brzy.
Nové ladění sluchátek Major je definitivně jasnější, živější a jednoznačně poslouchatelnější. Totální absence života ve vyšších frekvencích je vystřídána ohňostrojem a jiskřením, basy už nejsou přetížené a rozmáznuté po celém horizontu posluchačových nadějí. Původní ladění, pro které snad ani nemáme v abecedě odpovídající znak, střídá hodně líbivé ladění do V a už už to vypadá, že mohou nadšenci pro značku Marshall konečně vyvěsit prapory vítězství.
Zásadní otázkou ale je, jestli jsou Major III konečně ta pravá sluchátka na tvrdou rockovou hudbu. Rozhodující je schopnost člověka probudit z letargie, nechat kytary řezat vzduch na tenké plátky a donutit bubeníka prokopnout bosou nohou zeď. Umí tohle Major III BT? V podstatě ano, napotřetí, ale ano. Kytary sice rozhodně nejsou tak přirozené a nemají ani tak jasnou texturu jako v podání Senn HD 4.40 nebo Jays u-JAYS, ale díky zvláštně zvednutému přechodu ze středů do výšek mají správně drzý a živý charakter, jaký rockové hudbě jednoznačně sluší. Schopnost vyhodit vás na konečné z odstavené tramvaje pořádným kopnutím tedy rozhodně mají. Akorát ty basy jsou trochu volnější a pomalejší. Mají sice dost síly na to, aby kopák příjemně bušil do těla, ale rychlost a kontrola v basových linkách jim zatím schází.
Major III BT tedy sice stále nezní dospěle ani sofistikovaně a v přísném hodnocení je zvuk na pomezí středů a výšek zabarvený, ale budiž mu to z části odpuštěno, protože mě konečně nenudí k smrti. Naopak se mě snaží bavit hudbou. Přes BT navíc nijak nešumí, v tichu zůstává na pozadí skoro čistá tma a vzduchem nepoletují ani žádné digitální artefakty.
Jak zní v podání Major III BT tyto žánrové veličiny:
Lorde - Pure Heroine (FLAC 96/24)
Toto album odpouští chyby na středech, ale dobře prověří bas. A v tomto ohledu si Major III BT vedou solidně. Basově orientovaná hudba s výraznými detaily vás s nimi bude bavit.
Star Wars - The Force Awakens (FLAC 192/24)
Prostoru už není v nahrávce tolik, ale dojem velkého orchestru přesto zůstává. Menší zabarvení se u BT modelu v této ceně asi bere s rezervou. Jinak má ale Hnutí odporu zase jednou šťávu...
R.E.M. - Out Of Time (FLAC 192/24)
Tady už se dostáváme do teritoria Marshall. Díky jeho novému ladění je ale detailů najednou až příliš. Navíc jsou trochu břitké. Bicí (kromě činelů) a kytary ale mají správný rockový výraz, což desce sluší.
Macy Gray - Stripped (FLAC 192/24 binaural)
Bas rozhodně není tak artikulovaný, jak by měl být, ale o to lepší je zvuk bicích. Prostor nahrávce jakž takž zůstal a Macy nebyla odsunuta do zákulisí. Trochu ale uspává. Probudí vás až hezky živá trumpeta...
Black Sabbath - 13 (DSD, vinyl rip)
Teď nebo nikdy, chtělo by se říci. Dravost tam rozhodně je, energie taky. Basa má váhu a bicí autoritu. Skoro všechno je správně, ale abychom byli opravdu nadšení, nesměli bychom slyšet jiné modely, které prostě zvuk kytar a Ozzyho hlas tolik nepřibarvují.
